Po skončení podpory v nezaměstnanosti, můžete mít na Úřadu práce nějakou brigádu nebo přivýdělek (maximální příjem do 9 450 Kč). Nezaměstnaní na ÚP, mohou mít nárok na různé sociální dávky (přídavky na bydlení, přídavky na dítě, doplatek do životního minima, a další dávky).

Na jaké sociální dávky je nárok po skončení podpory v nezaměstnanosti od Úřadu práce

Na podporu v nezaměstnanosti, může být nárok po skončení zaměstnání, nebo i při ukončení (přerušení) podnikání. Neplatí to ale automaticky. Musí být splněny příslušné podmínky (viz – kdo má nárok na podporu pro nezaměstnané). Jinak na podporu nárok nebude.

Podpora je navíc vyplácena jen po omezenou dobu. Starší lidé (od 55 roků), mohou dostávat podporu skoro celý rok (až 11 měsíců), pro většinu nezaměstnaných je to ale jenom 5 měsíců (nebo 8 měsíců, při věku nad 50 roků).

Nebo i méně – pokud se jedná o opakovanou podporu, tak může být nárok jen na kratší dobu (nebo vůbec – zde se mají podmínky v roce 2024 zpřísnit – viz dále).

„Vyhodí“ mě z Úřadu práce po skončení podpory v nezaměstnanosti?

Po skončení výplaty podpory v nezaměstnanosti (což je maximálně 5, 8 nebo 11 měsíců), vás ale z Úřadu práce rozhodně „nevyhodí“.

Pokud budete i nadále splňovat podmínky pro uchazeče o zaměstnání, pak můžete být vedeni v evidenci Úřadu práce i nadále.

I nadále za vás bude zdravotní pojištění platit stát. I nadále se vám Úřad práce bude snažit zprostředkovat nějaké zaměstnání. Je možnost využít bezplatné rekvalifikační kurzy a programy, pro nezaměstnané.

Po skončení výplaty podpory, si také můžete začít přivydělávat na nějaké brigádě.

Přivýdělek pro nezaměstnané – brigáda na Úřad práce

V době, kdy vám Úřad práce vyplácí podporu v nezaměstnanosti, nesmíte mít žádný příjem ze zaměstnání nebo z nějaké brigády.

Pokud byste začali pracovat, tak to jednak musíte ihned oznámit na ÚP, a současně by se zastavila výplata podpory (bez ohledu na to, kolik si vyděláte).

Pokud už ale není nárok na podporu v nezaměstnanosti, pak je možné pracovat i během evidence na Úřadu práce. Platí ale několik omezení.

Přivýdělek na Úřadu práce:

  • Může to být práce na dohodu o pracovní činnosti (DPČ)
  • Může to být pracovní nebo služební poměr
  • Maximální příjem je 9 450 Kč hrubého měsíčně (*)
  • Nesmí to být dohoda o provedení práce (DPP)
  • Nesmí to být podnikání (OSVČ)
  • Začátek práce, je nutné nahlásit ihned (nejpozději v den začátku)
  • Jednou za měsíc se dokládá výše příjmu (pokud by byl vyšší než 9 450 Kč (*), tak vás vyřadí z evidence na ÚP)

(*) Maximální možná výše příjmu na Úřadu práce, je jedna polovina minimální mzdy. Ta je v roce 2024 stanovena na 18 900 Kč. Na ÚP je tedy možný příjem do 9 450 Kč (hrubého). V roce 2025, až se zvýší minimální mzda, to bude vyšší částka.

Kdy budu mít nárok na další podporu v nezaměstnanosti?

Aby vznikl nárok na další podporu v nezaměstnanosti (po skončení první podpory), tak je nutné v novém zaměstnání odpracovat alespoň 9 měsíců (pokud nebyla vyčerpána celá předchozí podpora, tak stačí odpracovat v novém zaměstnání jenom 5 měsíců). A současně musí být stále splněna podmínka „minimální odpracované doby (12 měsíců za poslední 2 roky).

Musí se jednat o nějaké zaměstnání, kde za vás zaměstnavatel platí sociální pojištění. Nesmí to tedy být například jenom dohoda DPP s příjmem do 10 000 Kč, apod. Nepočítá se ani práce, během evidence na ÚP.

Kratší doba v novém zaměstnání stačí těm, kdo nevyčerpali celou podporu v nezaměstnanosti (tj. evidence na ÚP skončila dříve, než po 5, 8 nebo 11 měsících). V takovém případě stačí odpracovat jenom 5 měsíce.

Nebo je na podporu nárok, i když v novém zaměstnání nejsou odpracovány ani tři měsíce (například při ukončení zaměstnání ještě během zkušební doby). Pak je ale nárok jenom na „zbytek“ předchozí podpory v nezaměstnanosti.

Sociální dávky pro nezaměstnané, po skončení nároku na podporu

Ztráta zaměstnání (a s tím spojené snížení příjmu), je modelová situace, kdy může vznikat nárok na sociální dávky.

Pokud pomineme podporu v nezaměstnanosti, a podporu při rekvalifikaci, tak nejsou žádné sociální dávky, které by byly určeny jenom pro nezaměstnané. Je zde ale řada „běžných“ sociálních dávek.

Na co je nárok od Úřadu práce

Na jednotlivé sociální dávky (celkem je jich více než 40), může být nárok kdykoliv, pokud jsou splněny příslušné podmínky. Zpravidla se posuzuje výše příjmu, a u jednotlivých sociálních dávek, jsou i další podmínky.

1) Příspěvek na bydlení

Přídavky na bydlení jsou určeny pro domácnosti (jednotlivce nebo rodiny), které mají vyšší náklady na bydlení. Pokud za nájem, nebo účty za plyn, elektřinu (a další výdaje spojené s bydlením), platí více než 30% čistého příjmu, pak může být nárok na přídavky.

Výpočet přídavků na bydlení je individuální. Může to být jen „pár“ stovek, nebo i několik tisíc korun. Třeba i 10 tisíc korun měsíčně nebo více. Průměrná částka, kterou vyplácí úřad práce na bydlení, je cca 6000 Kč měsíčně.

Na příspěvek je nárok při bydlení v nájmu, v podnájmu, v družstevním bytě, nebo ve vlastním bytě či domě. Roli hrají doložené náklady na bydlení, a také průměrný měsíční příjem (počítá se příjem všech, kdo společně bydlí).

2) Přídavky na dítě

Příspěvek na dítě, je určený pro rodiny s nižšími (až s průměrnými) příjmy. Nárok je u dětí (až do 26 roků), pokud je příjem rodiny do 3,4 násobku životního minima:

  • Pro rodinu, kde jsou dva dospělí a dvě děti do 6 roků, je nárok na přídavky při měsíčním příjmu 45 798 Kč (čistý příjem)
  • Pro rodinu, kde jsou dva dospělí a dvě děti do 15 roků, je nárok na přídavky při měsíčním příjmu do 49 674 Kč (čistý příjem)
  • Viz kalkulačka pro výpočet nároku na dětské přídavky

3) Příspěvek na živobytí (doplatek do životního minima)

Pokud nemáte nárok na podporu v nezaměstnanosti a pokud nemáte ani žádný jiný příjem, pak může být nárok i na doplatek do životního minima (sociální dávka příspěvek na živobytí).

Pozor ale na to, že se posuzují příjmy všech osob v rodině (ve společné domácnosti). Pokud jste nezaměstnaní a zcela bez příjmu, ale váš manžel/manželka má nějaké příjmy, pak nemusí být nárok na tuto sociální dávku.

U příspěvku na živobytí, se posuzují jak aktuální příjmy, tak i celková sociální a majetková situace. Může být nárok na životní nebo existenční minimum, nebo i na příplatek na dietní stravování.

Úřad práce ale současně může požadovat, abyste prodali i nějaký majetek, nebo mít i další podmínky (podmínky u této sociální dávky, jsou přísnější, než u „běžných“ sociálních dávek).

Další sociální dávky (nejenom) pro nezaměstnané od Úřadu práce

Kromě těchto sociálních dávek, ale může být nárok i na další podporu. Je zde například i doplatek na bydlení, nebo další dávky z oblasti hmotné nouze (na které je nárok jednorázově, na jiné i opakovaně).

Nebo může být nárok i na další podporu od státu – z oblasti důchodového zabezpečení, dávek pro zdravotně postižené, pro pečující osoby, nebo i další. Většina sociálních dávek, se vyřizuje na Úřadu práce (pouze důchodové a nemocenské dávky se řeší na ČSSZ – resp. na místní OSSZ).