Mám nárok na neschopenku, když pracuji na dohodu?

Práce na dohodu DPČ (dohoda o pracovní činnosti) nebo na dohodu DPP (dohoda o provedení práce), je oblíbenou formou, pro různé brigády nebo přivýdělek. Někdo má ale práci na dohodu, i jako „hlavní“ zaměstnání.

Při práci na dohodu (DPČ i DPP), může být za určitých podmínek nárok na „placenou neschopenku“ (nemocenské dávky) stejně, jako u klasického pracovního poměru.

Pro nárok na nemocenskou (nemocenské dávky), je při práci na dohodu rozhodující účast na nemocenském pojištění. Bez účasti na nemocenském pojištění, nemůže být nárok ani na placenou neschopenku.

Nemocenské pojištění a práce na dohodu

Pokud pracujete v „klasickém“ zaměstnání, pak za vás zaměstnavatel odvádí povinné odvody na zdravotní a sociální pojištění. Součástí odvodů na sociální pojištění je i platba nemocenského pojištění zaměstnanců.

Podnikatelé (OSVČ), si platí sociální a zdravotní pojištění sami. Pokud chtějí, mohou si platit i dobrovolné nemocenské pojištění, a pak mají případně také nárok na nemocenskou.

Při práci na dohodu, záleží zpravidla na výši příjmu (toho skutečného nebo toho, který je sjednán). Podle toho pak vzniká, nebo nevzniká účast na nemocenském pojištění.

Dohoda o provedení práce (DPP) a nárok na nemocenskou

Při práci na dohodu o provedení práce (DPP), za vás zaměstnavatel platí odvody na sociální a zdravotní pojištění, až při příjmu nad 10 000 Kč měsíčně.

Pokud máte v některém měsíci příjem z DPP vyšší než 10 000 Kč, tak se vám strhne sociální a zdravotní pojištění. A současně za vás zaměstnavatel zaplatí i nemocenské pojištění.

Nárok na nemocenskou, může u dohody o provedení práce, vzniknout ve dvou případech:

• Pracovní neschopnost začala v měsíci, kdy je splněna podmínka účasti na nemocenském pojištění (příjem nad 10 000 Kč)
• Pracovní neschopnost začala v měsíci, kdy není splněna podmínka účasti na nemocenském pojištění, ale podmínka byla splněna v 3 předcházejících kalendářních měsících

V takovém případě, je pak nárok na nemocenskou za obdobných podmínek, jako u běžného zaměstnance. Vznikl by nárok jak na náhradu mzdy (zde odměny za práci na DPP – na základě fiktivního rozvrhu směn). A je nárok i na nemocenské dávky od 15 dne na neschopence.

Pozor také na to, že u dohody o provedení práce, není ochranná doba. U běžného pracovního poměru (a zpravidla i u práce na DPČ), je ochranná doba 7 dní od skončení zaměstnání, kdy je možné nastoupit na neschopenku, a je nárok na nemocenské dávky. Na dohodu DPP, se ale tato ochranná doba nevztahuje.

Dohoda o pracovní činnosti a nárok na nemocenskou

I u práce na dohodu o pracovní činnosti (DPČ), bude záležet na výši příjmu. Na rozdíl od dohody o provedení práce, je zde limitem částka 4000 Kč.

Pokud je sjednán nižší příjem než 4000 Kč (nebo není sjednán vůbec), pak účast na nemocenském pojištění nevznikne.

Pokud je sjednán příjem alespoň 4000 Kč (nebo pokud v daném měsíci výše příjmu, který není sjednán, dosáhne alespoň této částky), tak vzniká účast na nemocenském pojištění.

Pokud je sjednána nižší příjem (nebo není sjednán vůbec), pak se vychází ze skutečně dosaženého příjmu, podobně jako u práce na DPP.

Nárok na nemocenskou u práce na DPČ tedy může být ve třech případech:

• Je sjednán příjem 4000 Kč a více = účast na nemocenském pojištění, je po celou dobu práce na DPČ
• Není sjednán příjem (nebo nižší než 4000 Kč), v daném měsíci byl zaúčtován příjem alespoň 4000 Kč = v daném měsíci vzniká účast na nemocenském pojištění a je nárok na nemocenskou
• Není sjednán příjem (nebo nižší než 4000 Kč) a v daném měsíci není splněna podmínka pro vznik účasti na nemocenském pojištění, tato podmínka ale byla splněna v předchozích 3 kalendářních měsících = bude nárok na nemocenskou

Pokud na základě práce na DPČ, vznikla účast na nemocenském pojištění, pak je nárok i na „placenou neschopenku“).

Je nárok jak na náhradu mzdy za prvních 14 dní pracovní neschopnosti (zde tedy spíše náhradu odměny za práci na dohodu). Na tuto náhradu je nárok za pracovní dny (neodpracované směny – vychází se případně z fiktivního rozvrhu směn). Je nárok i na nemocenské dávky od 15 dne pracovní neschopnosti.

U DPČ může být nárok i na ochrannou dobu (7 kalendářních dní), po skončení zaměstnání, kdy je také nárok na nemocenskou (na nemocenské dávky od 15 dne pracovní neschopnosti). Pouze ale v případě, že se nejedná o zaměstnání malého rozsahu (je sjednán příjem alespoň 4000 Kč).

Kolik je nemocenská při práci na dohodu?

Výpočet „nemocenské“ při práci na dohodu, je stejný pro všechny zaměstnance:

• U náhrady za nemoc od zaměstnavatele během prvních 14 dní se vychází z průměrného hrubého hodinového výdělku. Nemocenská je 60% z redukovaného hodinového výdělku, za skutečně neodpracované směny
• Nemocenské dávky od 15 dne neschopenky, se počítají na základě denního vyměřovacího základu. Nemocenská je 60 – 72% z redukovaného denního vyměřovacího základu, za každý kalendářní den

Během prvních 14 dní, je nemocenská jen za „pracovní dny“ (neodpracované směny, případně se vychází z fiktivního rozvrhu směn). Od 15 dne jsou placeny všechny kalendářní dny, včetně víkendu (za sobotu a neděli) nebo i za státní svátek.

Maximální délka neschopenky při práci na dohodu

Maximální doba „placené neschopenky“ je 380 dní (od začátku neschopenky). Tato doba, může být případně prodloužena o dalších 90 dní. A to i opakovaně, celkem až o 350 dní).